Olympus/OM SYSTEM OM-1: Můj pohled

Dlouho jsem po tomto foťáku pokukoval, ale jednak na mě byl drahý a pak už tam bylo moc AI (umělé inteligence). Říkal jsem si, že s tímhle foťákem přece udělá dobrou fotku každý, když je tam detekce objektů skoro na všechno. A tak jsem byl spokojený se svou e-m 1 III, což je taky výborný foťák s mnoha funkcemi. Když ale ke konci r. 2024 OM System spustil akci doprodeje v různých setech s velkými slevami, neodolal jsem a pořídil si OM-1 spolu s objektivem 45 mm/f 1.2, který mě taky hodně lákal a napíšu o něm možná něco příště.

Přiznám se, že první dojmy z OM-1 byly trochu rozpačité. Na první pohled na mě foťák působil trochu "laciněji" než třeba e-m1 II a III. Asi mi úplně neseděl povrch plastových částí, který mi přišel místy hrubý, a pak povrch kožených částí, který mi naopak přišel hladší než u předchůdců, které se mi tak pocitově držely lépe (méně ruce po gumě klouzaly). Na druhou stranu se trochu zvětšil grip, a díky tomu se ještě posunula už tak skvělá ergonomie, takže ve výsledku se foťák drží zase o něco lépe. A tato povrchová úprava bude taky nejspíš odolnější, to se uvidí v praxi po delším používání. A určitě lépe se otevírá kryt na paměťové karty, jelikož je také pogumovaný, to jsem uvítal.

Další věc, která mě trochu rozhodila, byla hlučnost hledáčku. Mám docela citlivý sluch, a tak mě to hned zarazilo a začal jsem to srovnávat se staršími modely. Není to samozřejmě nic hrozného a je to prostě vlastnost hledáčku, který má větší rozlišení, a venku to člověk nevnímá. Pak jsem si trochu zvykal na očnici, která je sice lépe upevněná, ale zase má trochu vůli, a když přiložíte oko úplně k očnici, tak to mírně "cvakne". Jsou to všechno drobnosti, které ale trochu mírnily mé počáteční nadšení. Postupně jsem si ale zvykl a začal využívat přednosti toho foťáku, včetně AI ve formě detekce objektů, hlavně zvířat, což je hodně návykové. U zvířat je hodně důležitá rychlost a myslím, že díky této funkci mi teď uteče výrazně méně motivů než dřív. Samozřejmě to není všespásné. Problém je hlavně v situacích, kdy je zvíře za nějakou překážkou – foťák prostě občas zaostří na tu bližší věc, i když novým firmwarem se to mělo výrazně zlepšit – nedokážu posoudit, hned jsem si totiž firmware aktualizoval. Takže občas je prostě lepší detekci vypnout – mám to nastavené na jednom tlačítku, takže je to opravdu rychlé.

Jinak je hodně věcí stejných jako u předchozích verzí. Největší zlepšení je kvalita obrazu při vysokých citlivostech – když nejsou úplně špatné podmínky a člověk si s tím trochu pohraje v postprocesu, dá se klidně použít i ISO 16000, nebo dokonce 25600 – to už tedy ve specifických situacích. Možná ještě větší zlepšení jsem ale zaznamenal v dynamickém rozsahu, zejména ve stínech, kdy mi přijde, že teď z nich lze vytáhnout mnohem více informací než u předchozích verzí. Hodně asi dělá ten velmi diskutovaný skládaný snímač, což stále moc foťáků nemá.

Skvělá je taky výdrž baterky a možnost napájení a nabíjení přes USB-C. Co mi ale chybí je klasická nabíječka, kterou si nejspíš dokoupím.

Video moc nepoužívám, ale i jeho parametry jsou výborné, takže občas si určitě něco natočím, včetně třeba mého oblíbeného slow-motion.

Závěrem lze dodat, že po čtyřech měsících používání uvedené drobné nedostatky, které jsem zmínil v úvodu, už vůbec nevnímám a jsem plně spokojený uživatel tohoto skvělého foťáku, který mi, doufám, bude hodně dlouho sloužit.