Vlha pestrá (2025)

Tento rok jsem se vlhám věnoval poměrně hodně. Internet je plný krásných fotek těchto krásně barevných ptáků a vím, že řadu fotografů to vlastně odrazuje od toho vlhy fotit, protože je těžké vymyslet něco nového, neotřelého. Pak je zde také etický problém v tom, že když tolik lidí fotí tento stále ještě u nás celkem vzácný druh, může docházet k jejich rušení, zejména při hnízdění.

Já už asi čtvrtým rokem jezdím k jedné pískovně, kde naštěstí záplavu fotografů nepotkávám (vlastně jsem tam asi nikdy jiného fotografa neviděl) a snažím se chovat co nejvíce ohleduplně. Na jaře jsem si připravil v blízkosti nor "odsedávku", kterou mi ale někdo odstranil. Zpětně jsem si uvědomil, že to místo asi stejně nebylo vhodně zvolené, a tak jsem už další nearanžoval a využíval jsem jen okolní prostředí s cílem do něho zasahovat co nejméně.

Už na jaře, kdy vlhy přilétly (jak se vše posouvá, tak letos tu byly už na konci dubna), jsem se snažil vypozorovat, kde si vlhy sedají, a pak jsem si v blízkosti těch míst stavěl kryt a snažil se je vyfotit. Ale vhodných míst na této lokalitě moc není. Většinou je v pozadí obloha, takže nejvíc fotek mám z okolí nor a při krmení.

Je úžasné sledovat tyto ptáky v letu. A taky je poměrně těžké je v letu vyfotit. Pár letovek se ale snad letos podařilo. Taky je zajímavé sledovat, čím vším krmí mladé. Asi nejčastěji jsou to včely (jak napovídá slovenský název včelárik) a čmeláci, ale taky třeba vážky, můry, motýli a další hmyz – něco se mi podařilo nafotit – viz galerie.

V srpnu jsem se pak snažil i o nějaké video a podařilo se mi zachytit i první vzlety dvou mladých vlh. 

Jsou to úžasní ptáci a už se těším, až zase příští rok přiletí.