Zvířetníkové světlo a bolid 17.03.2026

V půlce března jsem se vypravil na Jizerku zkusit vyfotit zvířetníkové (zodiakální) světlo, což je sloup slunečního světla rozptýleného na částicích meziplanetární hmoty, které pocházejí především z ohonů komet, drolících se asteroidů atd. Světelný kužel se na oblohu promítá do zvířetníkových neboli zodiakálních souhvězdí, odtud tedy ten název. Bohužel ani na Jizerce už to není ideální z hlediska světelného znečištění, takže na fotce to vidět je, ale bohužel hodně slabě (zhruba uprostřed snímků směrem od hvězdokupy Plejády šikmo dolů). Panoramata s mléčnou dráhou jsou složena cca ze 40 fotek ve třech řadách a použil jsem na to tři různé programy, než se mi to podařilo složit do jedné fotky, aby to nějak vypadalo (nakonec vyhrál program PTGui). A pak jsem ještě docela dlouho retušoval ty Muskovy starlinky, které už jsou úplně všude a nejde snad už udělat fotka bez nich.

A jak to tak bývá, když jedu fotit cíleně nějaký úkaz, vyfotím i nějaký další úplnou náhodou (mám na to nějaké štěstí). A tentokrát to byl opravdu zážitek, hlavně vizuální, kdy jsem viděl výrazný jasný bolid (meteor), navíc přesně v místě, kam jsem měl zrovna namířený foťák, takže ho mám i vyfocený. Byl opravdu jasný, sytě zelený, fotka je jen slabý odvar toho, co jsem viděl na vlastní oči. Nahlásil jsem ho pak na Astronomický ústav AV ČR, který pak k tomu vydal i článek:

https://meteor.asu.cas.cz/cz/post/bolid_2026_03_17/

Ve stručnosti se jednalo o meteoroid o hmotnosti přes jeden kilogram, světelná dráha trvala cca 3,5s a absolutní jasnost byla -10.4 magnitudy (což je zhruba jasnost Měsíce v poslední čtvrti), přičemž celá jeho hmota se během letu spotřebovala a nic z něho nedoletělo až na zem.